Fakulta veterinárního lékařství (FVL) je součástí Veterinární univerzity Brno. Posláním FVL je realizovat univerzitní vzdělávání a uskutečňovat vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnost a dále provádět odbornou činnost v oblasti veterinárního lékařství. Absolventi fakulty získávají uplatnění především jako soukromí veterinární lékaři, ve státní veterinární správě, výzkumných institucích, krmivářských firmách apod.
Fakulta veterinárního lékařství je nástupkyní Vysoké školy zvěrolékařské v Brně ustanovené zákonem č. 76/1918 Sb. Fakulta vznikla v roce 1990, kdy byly na vysoké škole zřízeny dvě fakulty:Fakulta všeobecného veterinárního lékařství a Fakulta veterinární hygieny a ekologie.
Prvním děkanem Fakulty všeobecného veterinárního lékařství byl zvolen porodník a gynekolog prof. MVDr. Eduard Kudláč, DrSc. Funkci vykonával v letech 1990 až 1994. Funkce děkana byla vykonávána ve složitém, přelomovém období, které vyžadovalo veliké nasazení. Aby byly naplněny mezinárodní standardy výuky veterinární medicíny, byly zahájeny změny studijního plánu a utvářena struktura nové fakulty. Zpočátku bylo nutné zavést nové curriculum. Návrh vycházel z tehdejší směrnice Evropského společenství a byl široce diskutován. Do diskuse se v hojném počtu zapojili akademičtí pracovníci a také studenti. Podnětné se staly i příspěvky různých skupin veterinárních lékařů z praxe. Na této platformě pak probíhala další diskuse k reorganizaci fakulty. Na základě vyhodnocení této diskuse byla v roce 1994 přijata koncepce rozvoje fakulty s představou o její nové organizační struktuře podle druhů zvířat. Do koncepce byly zahrnuty úvahy o změnách v organizaci výuky, rekonstrukci klinik a dalších pracovišť, navazující integraci do vyšších organizačních celků (sekcí) a postgraduálním studiu.
Byl sestaven nový studijní plán výuky veterinárního lékařství. Studium bylo prodlouženo z pěti na šest roků. Pozornost byla zaměřena na posílení klinické stránky výuky při respektování návazností na preklinické disciplíny, jejichž výuka musí odpovídat těmto novým potřebám. Cílem bylo posilovat medicínský charakter výuky.
V roce 1991 změnila Fakulta všeobecného veterinárního lékařství svůj název a stala se Fakultou veterinárního lékařství (FVL). Privatizace veterinární služby, ke které došlo v roce 1991, se odrazila i v činnosti Vysoké školy veterinární. Byla zrušena veterinární nemocnice a na základě přijaté novely zákona o veterinární péči z roku 1991 získala vysoká škola oprávnění poskytovat veterinární péči chovatelské praxi. V tomto období byly na škole zrušeny dosavadní katedry a byly ustanoveny ústavy a kliniky.
Fakulta veterinárního lékařství se začala rozvíjet jako samostatná organizační jednotka v rámci třífakultní univerzity. Děkanem byl zvolen a v roce 1994 nastou pil do funkce genetik doc. MVDr. RNDr. Petr Hořín, CSc. Zásadní událostí v životě fakulty a univerzity byla mezinárodní evaluace. Uskutečnila se jako jedna z prvních v Evropě v roce 1995 a organizovala ji na základě žádosti univerzity Evropská asociace zařízení pro veterinární vzdělávání (EAEVE). Evaluace vycházela ze směrnic EU č. 78/1027/EEC, č. 78/1026/EEC a Standardních operačních postupů EAEVE pro provádění evaluací veterinárních vysokých škol. Závěrečná zpráva vydaná rok na to konstatovala, že FVL splňuje požadavky stanovené uvedenými směrnicemi. Součástí byla některá doporučení pro další rozvoj fakulty. FVL byla na základě výsledků mezinárodní evaluace zařazena na prestižní seznam pozitivně evaluovaných veterinárních fakult Evropy (List of Evaluated and Approved Institutions by EAEVE).
Po úspěšné mezinárodní evaluaci vyvstal úkol prosadit reorganizaci klinik podle vzoru zemí s vyspělou veterinární medicínou. Nejprve bylo nutné připravit investiční záměr přestavby klinik. Při jeho přípravě byly využity argumenty komise expertů z pozitivní mezinárodní evaluace. MŠMT záměr akceptovalo, ale celý projekt musel být rozdělen na rekonstrukci kliniky velkých zvířat a na ni navazující rekonstrukci kliniky malých zvířat.
V roce 1996 byl děkanem FVL opět zvolen doc. MVDr. RNDr. Petr Hořín, CSc. Následující roky se z pohledu fakulty vyznačovaly velkými stavebními akcemi. Byl postaven Pavilon klinik velkých zvířat (Pavilon profesora Klobouka), v němž jsou umístěny Klinika chorob koní a Klinika chorob přežvýkavců. V témže roce byla rekonstruována budova č. 11. V její části, patřící Ústavu epizootologie a infekčních chorob, jsou vybudovány karanténní a izolační stájové prostory pro zvířata.
Rozvoj medicínského charakteru fakulty vyžadoval uskutečnění dalších změn. Na základě rozsáhlé diskuse uvnitřfakulty byla v roce 1999 provedena zásadní změna v její organizační struktuře. Ustoupilo se od organizace klinik podle oborů a kliniky byly reorganizovány podle druhů zvířat. Počínaje akademickým rokem 1999/2000 vykonávaly na FVL činnost tato pracoviště:Ústav anatomie, histologie a embryologie, Ústav normální a patologické fyziologie, Ústav patologické morfologie, Ústav parazitologie, Ústav mikrobiologie a imunologie, Ústav chovu a genetiky, Ústav infekčních chorob a epizootologie, Ústav reprodukce zvířat, Klinika chorob přežvýkavců, Klinika chorob prasat, Klinika chorob koní, Klinika chorob malých zvířat, Klinika chorob drůbeže a ptactva a Ústav tělesné výchovy a sportu.
Byl uskutečňován nový systém postgraduálního vzdělávání. Byl ukončen systém vědecké přípravy ukončený obhajobou kandidátské disertační práce a získání vědecké hodnosti kandidáta věd (CSc.). V rámci nového tříletého doktorského studijního programu (DSP) Veterinární lékařství bylo studium realizováno v tradičních oborech veterinárního lékařství. Absolventi DSP po splnění požadovaných studijních povinností, obhajobě disertační práce a složení státní zkoušky získali titul doktor, ve zkratce Ph.D.
Kladl se důraz na realizaci výzkumu v nových podmínkách financování, zejména prostřednictvím grantových agentur, a na publikování výsledků výzkumné činnosti v náročně recenzovaných časopisech. Vedle finančních prostředků získaných z řešení projektů grantových agentur byly významné prostředky z řešení výzkumných záměrů MŠMT v letech (1999–2004):Etiologie a patogeneze vybraných infekčních onemocnění zvířat a Vliv vnějších a vnitřních faktorů na zdraví a užitkovost/výkonnost zvířat. Pro kvalifikační růst akademických pracovníků bylo významné, že byly také akreditovány nové obory pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem.
V roce 2000 nastoupil na základě voleb do funkce děkana FVL internista prof. MVDr. Miroslav Svoboda, CSc. a vykonával funkci do roku 2006. Pokračovalo se v dalších změnách v organizaci fakulty a úpravách studijních plánů a v roce 2002 byla fakulta rozdělena na čtyři sekce:Sekci morfologie a fyziologie, Sekci patobiologie, Sekci chorob malých zvířat a Sekci chorob velkých zvířat. Součástí sekcí byly ústavy nebo kliniky. Byl zrušen Ústav reprodukce a na jednotlivých klinikách vznikla oddělení reprodukce, kam přešli pracovníci zrušeného ústavu. Na základě mezifakultních dohod došlo k přesunutí výuky zootechniky a chovu zvířat z FVL na FVHE a naopak z FVHE byla přesunuta na FVL výuka farmakologie.
V roce 2001 byla zahájena bloková výuka v 6. ročníku studia a započalo se s hodnocením výuky studenty. V roce 2003 byl akreditován magisterský studijní program Veterinární lékařství se studijním oborem Veterinární lékařství s výukou v angličtině. Na fakultě bylo akreditováno 16 oborů doktorského studijního programu (DSP) v českém jazyce a 5 oborů v jazyce anglickém. Součástí přístupových jednání ČR k Evropské unii bylo rovněž hodnocení připravenosti vzdělávání a způsobilosti k výkonu specificky regulovaného povolání podle předpisů EU a vzájemného uznávání kvalifikací. Pověřený expertní tým EU, který prováděl toto hodnocení, konstatoval, že FVL na základě změn svého studijního programu ve smyslu doporučení vyplývajících z evaluační zprávy jsou absolventi FVL od července 2002 plně kvalifikovaní veterinární lékaři s právem otevřít si okamžitě po studiu klinickou praxi.
V souladu s koncepcí rozvoje fakulty podle druhů zvířat byl v roce 2003 rekonstruován Pavilon klinik malých zvířat, ve kterém nalezly své místo Klinika chorob psů a koček, Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců a Centrální klinická laboratoř. Sloučením Kliniky chorob drůbeže a ptactva s oddělením chorob exotických zvířat Kliniky chorob malých zvířat vznikla v roce 2003 Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců. V roce 2004 vznikl samostatný Ústav farmakologie a jako celofakultní účelové pracoviště byla založena Centrální klinická laboratoř. Ústav farmakologie byl organizačně začleněn do Sekce chorob malých zvířat.
Ve výuce se od roku 2004 začal zavádět kreditní systém studia podle zásad European Credit Transfer System (ECTS). V roce 2004 byl akreditován studijní program Veterinární lékařství, vyučovaný v anglickém jazyce a určený studentům samoplátcům. S výukou v anglickém jazyce se započalo v akademickém roce 2004/2005. V akademickém roce 2004/2005 byl poprvé absolventům vydáván Dodatek k diplomu (Diploma Supplement).
V říjnu 2004 se uskutečnila druhá mezinárodní evaluace. Závěrečná zpráva uváděla, že výuka splňuje požadavky evropské legislativy na veterinární vzdělávání. Obsahovala mj. doporučení, aby se studijní program FVL více zaměřoval na zájmová zvířata.
Děkanem FVL se v roce 2006 stal internista doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. V roce 2006 se konalo hodnocení fakulty Akreditační komisí MŠMT.
V roce 2007 začala platit evropská legislativa, z níž vyplynulo, že veterinární vzdělávání na FVL i FVHE je uznáno směrnicí EU č. 2005/36/EC, o uznání odborných kvalifikací. Od roku 2007 byl realizován kreditní systém v doktorském studijním programu. Pro výuku byly rekonstruovány prostory bývalé Kliniky porodnictví, prostory pro Ústav genetiky, speciální laboratoře pro práci s rizikovými patogeny, v rámci rekonstrukce byl vybudován Infekční
pavilon s izolačními stájemi. V roce 2007 proběhla rekonstrukce budovy, v níž jsou umístěny Ústav anatomie, histologie a embryologie a Ústav fyziologie a v suterénu porážka jatečných zvířat.
Z Fondu rozvoje vysokých škol byly podporovány jednoroční projekty zaměřené zejména na inovace a rozvoj laboratoří a pracovišť pro praktickou výuku včetně knihoven a informačních technologií.
V roce 2010 nastoupil na základě výsledků voleb na pozici děkana chirurg prof. MVDr. Alois Nečas, Ph.D., MBA. Prováděla se rozsáhlá prostorová modernizace:byl dokončen Pavilon profesora Dražana, dále vestavba technologie operačních sálů na Klinice chorob psů a koček, byly dobudovány zvířetník v budově Ústavu farmakologie, Centrum pro diagnostiku poruch pohybového aparátu pro koně a krytá jízdárna pro koně, rekonstruoval se Pavilon patobiologie – Centrum diagnostiky zoonóz. Byly provedeny nezbytné a zásadní organizační změny na fakultě související s její přípravou na mezinárodní evaluaci v rámci EAEVE a v roce 2011 vznikly Klinika chorob přežvýkavců a prasat, Klinická laboratoř pro malá zvířata a Klinická laboratoř pro velká zvířata.
V oblasti pregraduálního veterinárního vzdělávání došlo k zásadní změně curricula, které vychází ze směrnice EU, zákona o veterinární péči, z požadavků EAEVE, ze zkušeností z ostatních evropských veterinárních škol a z tradic univerzity. Toto curriculum se přizpůsobilo také požadavkům praxe, kde byl kladen stále větší důraz na zájmová zvířata, zejména psy, kočky, exoty a koně. Zvýraznila se výuka klinických předmětů, klinické předměty se posunuly do nižších ročníků studia, byly zavedeny průpravné předměty podporující kvalitu veterinární výuky (základy veterinární péče, klinická propedeutika atd.), zdůraznila se výuka dovedností prvního dne (Day One Skills), další možnosti přípravy studentů na klinikách – např. v rámci JIP, nočních služeb apod., a omezily se některé naddimenzované základní předměty tak, aby se vytvořil větší prostor pro přímou veterinární výuku.
Nově byl nastaven systém studia DSP, především struktura oborů tak, aby odpovídala logickému uspořádání a aby kopírovala organizační strukturu fakulty, z čehož vyplynula vyšší efektivita pro činnost studentů DSP.
V tomto období se významně rozvinul anglický studijní program. Počet studentů v ASP, který představoval téměř 30 % všech studentů na fakultě, převyšoval obvyklá čísla na jiných fakultách v ČR, tzn., že FVL se tak stala otevřenou bilinquální institucí, s vysokým kreditem mezi ostatními fakultami v ČR právě díky tomuto vysokému počtu zahraničních studentů. Proběhla úspěšná reakreditace oborů MSP a DSP. Kreditní systém studia byl zaveden již ve všech ročnících studia. Absolvovali první studenti ASP.
Fakulta veterinárního lékařství v říjnu 2013 úspěšně absolvovala mezinárodní evaluaci v rámci EAEVE s výsledkem evaluace bez deficitu kategorie 1, což dokládá, že změny a výsledky, kterých bylo dosaženo, byly z mezinárodního hlediska oceněny velmi pozitivně.
V tomto funkčním období se zásadně zvýraznilo mezinárodní jméno fakulty, o čemž svědčí působení děkana FVL prof. MVDr. Aloise Nečase, Ph.D., MBA v řídícím výboru EAEVE, pověření prof. Nečase činností auditora v rámci EAEVE a také jeho působení v bruselském řídícím výboru pro postgraduální vzdělávání v Evropě VetCEE, dále působení prof. MVDr. RNDr. Petra Hořína, CSc. v orgánu kontrolujícím kvalitu procesů v rámci evropského veterinárního vzdělávání (CIQA), stejně tak jeho působení jako člena pracovní skupiny pro tvorbu SOP, a také pověřování našich učitelů provádět evaluace v rámci EAEVE na jiných vysokých školách. Děkan prof. MVDr. Alois Nečas, Ph.D., MBA byl v tomto období zvolen prezidentem středoevropské asociace veterinárních univerzit a fakult VetNEST (Veterinary Network of European Student and Staff Transfer).
V oblasti výzkumu se FVL podílela na řešení společného projektu vysokých škol a Akademie věd v brněnském regionu z prostředků EU, a to Středoevropského technologického institutu (CEITEC) zaměřeného na výzkum v oblasti biomedicínckých věd a projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u sv. Anny a Klinikou Mayo v USA. Zapojením v těchto projektech se uskutečňovaly jedinečné výzkumné aktivity spojené s kvalitními publikačními výstupy.
Rozvíjela se výzkumná činnost opírající se o řešení projektů řady grantových agentur, o specifický výzkum univerzity se zapojením studentů, a také o smluvní výzkum. Rozvíjela se spolupráce s pracovišti humánní medicíny při zajišťování animálních experimentálních modelů, zavádění nových metod a materiálů v terapii nemocí. Příkladem úzké spolupráce s humánní medicínou byl rozsáhlý mezioborový výzkumný projekt Národního programu výzkumu II s názvem Využití nově syntetizovaných biomateriálů v kombinaci s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně derivované z mesodermu:chrupavku, kost, vazy, menisky, jehož řešitelem-koordinátorem byl prof. Nečas.
Byly získány nemalé finanční prostředky na projekty financované ze Strukturálních fondů EU (zejména projekty v rámci OP VK).
Vedením fakulty byly podporovány mobility studentů a akademických pracovníků. Násobně stoupl jejich počet a rozšířilo se spektrum přijímacích akademických pracovišť, zejména o univerzity v USA (Texas A&M University, Purdue University, University of Illinois a University of California).
Došlo k dalšímu rozvoji veterinární klinické činnosti a veterinární patologické činnosti.
Dále se rozvíjela veterinární činnost a spolupráce s Komorou veterinárních lékařů ČR. Postupně narůstal počet pracovníků s certifikátem „European specialist“.
FVL se aktivně zapojila do pilotní implementace národního projektu Q-Ram, jejíž součástí bylo popsání magisterského a doktorského studijního programu metodikou výstupů z učení v souladu s Národním referenčním rámcem terciárního vzdělávání MŠMT.
V oblasti studentského života fakulta rozvíjela a podporovala aktivity studentů týkající se sportu a sportovních soutěží, studentských oslav jako je Majáles, zájmových činností jako je myslivost, kynologie, jezdectví a další. Byl vypracován také motivační program pro studenty, nově zejména na poli stipendií za specifický vysokoškolský výzkum studentů. Prostředí pro studium, zázemí pro studenty, získávání informací z literárních a elektronických zdrojů, přístupu k počítačům, ale také pokud se týká prostředí pro kulturní trávení času mezi výukou studenty. Byla provedena historická a zásadní kvalitativní změna důležitá pro život studentů a akademických pracovníků v areálu univerzity výstavbou nového Studijního a informačního centra (SIC). Důležitým faktorem činnosti fakulty bylo zvýšení úrovně welfare studentů, byly vybudovány centrální skříňky sloužící studentům účastnícím se klinické výuky, stalo se tradicí vítání studentů 1. ročníku apod.
Řadou slavnostních a pracovních akcí bylo připomenuto 20. výročí vzniku FVL (byly konány vědecké konference, konala se výroční konference zástupců veterinárních fakult a univerzit střední Evropy aj.).
Od roku 2014 vykonával prof. MVDr. Alois Nečas, Ph.D., MBA po opětovném zvolení funkci děkana FVL ve svém druhém funkčním období. Období let 2014 až 2018 bylo pro FVL mimořádně příznivé období, ve kterém fakulta dosáhla opětovného návratu do centra evropského veterinárního vzdělávání, opětovně získala kredit aktivní moderní fakulty v rámci České republiky a stala se opět vlajkovou lodí na univerzitě.
Byly dále rozvíjeny partnerské vztahy s institucemi ovlivňujícími vzdělávání ve veterinární medicíně v Evropě. Jednalo se zejména o organizace EAEVE
a VetNEST. Byly uzavírány krátkodobější dvoustranné smlouvy k podpoře spolupráce a mobilit v Evropě a Americe v programech Life-Long Learning Programme – Erasmus a CEEPUS. Pokračovaly výměny studentů s univerzitami v USA (Purdue University, University of Illinois, Texas A&M University). V rámci mezinárodních vzdělávacích programů se realizovaly letní školy (Letní škola exotické medicíny a chirurgie a Letní škola chirurgie).
Řešeny byly kromě projektů výzkumné Interní grantové agentury (IGA VFU) také projekty Interní vzdělávací agentury (IVA VFU) a Interní mobilitní agentury (IMA VFU), které se setkaly s velkým zájmem studentů.
V současné době vykonává od roku 2018 funkci děkana chirurg doc. MVDr. Michal Crha, Ph.D. V návaznosti na novelizaci VŠ zákona a změny metodiky hodnocení vědy a výzkum (Metodika 17+) fakulta intenzivně pracovala na úpravě vnitřních předpisů. V souladu se standardy pro vysoké školství, metodickými pokyny Národního akreditačního úřadu a vnitřními předpisy univerzity byly realizovány úpravy stávajícího magisterského studijního programu Veterinární lékařství/Veterinary medicine. Z původních oborů doktorského studijního programu byla na fakultě vytvořena nová koncepce DSP v návaznosti na obory habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Fakulta pracovala na zavadění a realizaci systému zajišťování kvality VFU Brno.
V roce 2019 univerzita získala institucionální akreditaci na období 10 let a v návaznosti na ni fakulta obdržela v roce 2020 vnitřní akreditaci pro magisterský studijní program Veterinární lékařství/Veterinary medicine a pro 6 doktorských studijních programů.
Byla zkvalitňována vzdělávací činnost prostřednictvím univerzitní Interní vzdělávací agentury (IVA VFU). Pokračovala tradiční výzkumná činnost v rámci projektů grantových agentur, IGA VFU a byl realizován smluvní výzkum. Na fakultě byly rovněž připraveny a řešeny projekty Interní tvůrčí agentury (ITA VFU), která byla nově zřízena univerzitou v roce 2018.
Fakulta se dlouhodobě podílí na uskutečňování celoživotního vzdělávání. Zajišťuje lektorskou činnost v atestačním studiu veterinárních lékařů. Od roku 2001 zabezpečuje výuku v rámci univerzity třetího věku (U3V) v oboru Člověk a zvíře. Každoročně zajišťuje prostřednictvím Ústavu dějin veterinárního lékařství a Kabinetu dějin veterinární medicíny a farmacie promoce absolventů po 50 letech, tzv. Zlaté promoce.
V roce 2018 při příležitosti 100. výročí založení VFU Brno proběhl na univerzitě Týden oslav organizovaný rektorem prof. Nečasem, kdy se uskutečnila řada společenských akcí, přičemž jednou z nich bylo setkání všech absolventů univerzity v prostorách brněnského výstaviště, jež bylo mimořádnou příležitostí k zvýraznění vzájemné sounáležitosti s alma mater.
BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
Od akademického roku 2022/2023 byla zahájena výuka v bakalářském studijním programu Veterinární asistence.
MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
V současné době Fakulta veterinárního lékařství realizuje pregraduální magisterský studijní program Veterinární lékařství a s výukou v angličtině Veterinary Medicine, oba studijní programy má fakulta v rámci vnitřní akreditace akreditovány od akademického roku 2020/2021.
DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY
Fakulta veterinárního lékařství uskutečňuje studium v doktorských studijních programech. V rámci vnitřní akreditace má fakulta od akademického roku 2020/2021 akreditovány doktorské studijní programy Choroby psů, koček a zájmových zvířat (Diseases of Dogs, Cats and Companion Animals), Choroby koní, přežvýkavců, prasat a drůbeže (Diseases of Horses, Ruminants, Swine and Poultry), Infekční choroby, mikrobiologie a imunologie (Infectious Diseases, Microbiology and Imunology), Patologie a parazitologie (Pathology and Parasitology), Morfologie, fyziologie a farmakologie (Morphology, Physiology and Pharmacology), Genetika, plemenitba a reprodukce zvířat (Genetics, Breeding and animal Reproduction). Od akademického roku 2023/2024 byl nově akreditován program Veterinární virologie (Veterinary virology).
HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ KE JMENOVÁNÍ PROFESOREM
V návaznosti na akreditaci doktorských studijních programů požádala fakulta Národní akreditační úřad pro vysoké školství v roce 2020 o akreditaci oborů habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. V současné době očekává rozhodnutí ve smyslu rozhodnutí o akreditaci pro obory Choroby psů, koček a zájmových zvířat, Choroby koní, přežvýkavců, prasat a drůbeže, Infekční choroby, mikrobiologie a imunologie, Patologie a parazitologie, Morfologie, fyziologie a farmakologie, Genetika, plemenitba a reprodukce zvířat.
.jpg)